VZPOMÍNKA NA JAROSLAVA WEIGELA
.
Do českého cimrmanovského nebe se odebral další ze spolutvůrců více než padesátileté historie Divadla Járy Cimrmana – herec, grafik a výtvarník Jaroslav Weigel. Dovoluji si připojit na Járu – jak jsme mu říkali – tohoto laskavého a noblesního džentlmena s příznačným anglickým humorem osobní vzpomínku.
.
Všichni si jeho jméno dnes spojují především s Divadlem Járy Cimrmana, méně se už ví, že od poloviny šedesátých let byl po téměř třicet let spjat coby grafik i s filmovými periodiky a s karlovarským filmovým festivalem. Podílel se na tvorbě nejen Festivalového deníku MFF KV, ale i cizojazyčného časopisu Československý film.
.
Znali jsme se od roku 1968, kdy jsem vzala vážně doporučení – poté, co jsem propadla sítem při přijímacích zkouškách na žurnalistiku (tehdy fakulta osvěty a novinářství UK) – abych přišla, až budu mít nějakou praxi. Natěšená z příslibů právě propuknuvšího pražského jara jsem nastoupila jako redakční elévka do filmového časopisu Československý film, vydávaného Čs. Filmexportem pro zahraničí v pěti jazykových verzích, a současně i do redakce Festivalového deníku MFF v Karlových Varech, jenž se tehdy tiskl na křídovém papíře se třemi vkládanými jazykovými variantami. V červnu 1968 poprvé na karlovarském festivalu, to byla věc! Oběma periodikům dával už od roku 1964 výtvarnou podobu právě Jaroslav Weigel, tehdy grafik populárního týdeníku Mladý svět. Ani za celá studia žurnalistiky, která jsem později absolvovala, jsem se nedověděla tolik o novinách a praktické novinařině jako z redakční spolupráce s JW, která ostatně trvala téměř pětadvacet let.
...
ZBYTEK TEXTU MARIE GROFOVÉ, EDITORKY KATALOGU MFF KARLOVY VARY, PŘIPOJUJEME NÍŽE V KOMENTÁŘI